Občas se nachomýtnu k výuce méně či více pokročilého jezdce a musím přiznat, že u toho někdy pěkně skřípu zuby a nechápajícího jezdce lituji. Není to snad tím, že by vyučující byl špatný trenér nebo by se jezdci nesnažil pomoci. Bohužel jeho slovní vysvětlování, není vždy pro mozek jezdce srozumitelné. A správný základ a hlavně pochopení pojmů totiž na dlouhou dobu ovlivní jezdcovo schopnost učit se jezdit na koni.
Každý z nás jednou začínal a tak všichni víme, jak je těžké skloubit pohyby svého těla s pohyby koně a ještě u toho nad cvikem přemýšlet. Většinou jde buď jedno nebo druhé. Proto je nezbytně nutné v pravou chvíli použít ten správný pojem vysvětlení, aby mozek nemusel dlouze přemýšlet, ale místo toho rychle zareagoval na pojem co zná. Zvláště začínající jezdci jsou někdy frustrovaní z toho, že oni se snaží porozumět, trenér se snaží vysvětlovat a kýžený výsledek nikde. On o koze, druhý o voze. Většinou je to pouze tím, že pojmy, které jsou nám sdělovány náš mozek chápe po svém a podle toho programuje automaticky i naše tělo. Programuje? Ano, náš mozek je jako počítač, který dává pokyny našemu tělu, mnohdy automaticky z pohledu nebo sluchu. Zmíním zde dva příklady, na kterých je možné začít chápat pojem jinak.
(myšleno přechod z klusu pracovního do kroku nebo zastavení u začínajícího jezdce)
Náš mozek vnímá pouze slovo ZTVRDNI a programuje tělo podle toho co zná. Slovo tvrdý. Tvrdý je kámen, balvan, ten je těžký, ztuhlý = tělo se stává tvrdé, tuhé, jezdec přestává pravidelně a zhluboka dýchat, drncá v sedle a když už to nemůže vydržet přitáhne koně vší silou co mu zbyla za hubu, aby jeho nepříjemný pocit kdy si v sedle připadá jak řízek na kuchyňském prkénku přestal. A kůň? Ten nemá motivaci přejít korektně do kroku nebo zastavení.
Jak z toho ven?
Pamatuje si ještě z hodiny češtiny ve škole známou větu, kde posunutím čárky u slova vznikly dvě věty, ale s rozdílným významem?
Propustit, nelze popravit. vs Propustit nelze, popravit.
Co se stane, když z výše použitého pojmu jezdci jedno slovo změníme? Já používám ,,Při přechodu jakoby ZMĚKNI“ a pokračuji dále – ,,Při přechodu jakoby změkni, hluboce vydechni a představ si, že se ti nohy natahují jako pružina dóóólů až na písek jízdárny“.
Jak to chápe mozek? ZMĚKNI = co je měkké, to je příjemné, např. peřina, do které jsme jako děti rády skákaly. Hluboké klidné vydechnutí do břicha navíc uvolňuje svaly a bederní část zad a myšlenka na protahující nohy dolů, kdy se dotýkají jízdárny způsobí, že jezdec nemá tendenci při přechodu zvedat koleno nahoru, což způsobuje nestabilitu jezdce v sedle.
Tyto 3 pojmy změkni, vydechni a protahující nohy je potřeba rozfázovat, nelze to na jezdce vychrlit jedním dechem a očekávat že bude vše ok. Nejdřív přijde pokyn ke změknutí, k tomu ještě přidávám představ si že…např. že tvůj zadek se v sedle roztéká jako zmrzlina (představivost je u mozku jezdce velmi důležitá, kdo má např. strach z pavouků, jen při představě na něj je mu automaticky špatně nebo naskočí sama husí kůže a to se přitom jedná jen o myšlenku v hlavě. A tak je to i s ostatními myšlenkami, ovlivňují naše tělo automaticky stejně).
Následně když vidím povolení zadku v sedle, ale zatnuté zuby pokračuji dál – a v klidu vydechni do břicha a jak se jezdec soustředí na vydechnutí zatne nohy ty mu lezou nahoru, už skoro vypadne noha ze třmenu a přijde pokyn a nohy se ti protahují dolů, jakoby jsi je chtěl / la od kolene dolů tu nohu odepnout a pustit na zem. Jezdci pomůže i to, jakým tónem a rychlostí hlasu mluvíte a zda s ním například simulujete i ten výdech a při pokynu prakticky děláte.
No není to přeprogramování mozku vlastně jednoduché?
Jeden z nejčastěji používaných pojmů už desítky let. Je to tak zažité a dokolečka opakované. Paty dolů bradu nahoru. Jak nejrychleji splnit pokyn trenéra na paty dolů? Celou nohu od kyčle dolů včetně kolena pěkně propnout a co nejsilněji se opřeme do třmenu a tlačíme a tlačíme. To se nám to pak dobře dělají stranové práce s koněm nebo jezdí na kruhu když máme nohu jak prkno že? Sama tenhle pokyn nesnáším, nikdy mi nepomohl právě naopak a trenér to opakoval 100x za hodinu a nic z toho. Jen frustrace, že mi noha v pracovním klusu leze nahoru i když se tolik snažím tu patu tlačit dolů.
Jak z toho ven?
Když tento problém u jezdce nastává, leze mu nahoru koleno, nohu má zatnutou a ztuhlou, za
a) pomůže vyndání nohy ze třmenu, aby se jezdec nesoustředil na lovení třmenu nohou a za
b) je potřeba přidat pokyn, PŘEDSTAV SI, ŽE chceš v botě ohnout všechny prsty nahoru. Zkuste si to! Klidně doma když sedíte na židli je to stejný efekt. Ve chvíli, kdy se snažíte ohnout prsty nahoru, pata se vám sama posouvá dolů aniž by jste měli zatnuté lýtko nebo koleno a to je v jezdectví velmi důležité. Nohu potřebujete mít volnou a nazatnutou, připravenou k přiložení na břicho a povelu pro koně.
Na různé věci se můžeme dívat různým pohledem, je však umění najít ten správný a pochopitelný právě pro nás.